Při koupi

Jak postupovat při koupi staršího Citroënu BX

Citroën BX byl vyráběn ve dvou sériích, které se navzájem na první pohled liší palubní deskou a předními blinkry. První série měla přední blinkry barevné v přibližně poloviční výšce světlometu. Série II měla bezbarvé kryty směrovek výškově splývající s hlavními světlomety.

Samozřejmě, že vozy Série II jsou lepší koupí, protože jsou novější a mladší a taky značně spolehlivější.

V první řadě ověřte, jestli má auto tažné zařízení a jestli bylo používané. Jestli ano, počítejte s tím, že auto bude mít více opotřebovaný hnací agregát a především spojku, ale vlastně celé hnací ústrojí. Stojí za úvahu, jestli takové auto kupovat. Jestli ano, dobře prověřte hlavně stav motoru a spojky. (Výměna spojky stojí okolo 7000,- Kč).

Prověřte stav pneumatik. Nerovnoměrně opotřebované pneumatiky můžou být znakem nesprávného huštení anebo špatné geometrie. Můžou však poukazovat i na poškození některých složek pružení a na potřebu výměny některých jeho částí. Taky zkontrolujte rezervní kolo, které je umístněné pod kufrem uchycené v držáku, který se povoluje šroubem zevnitř kufru.

Zkontrolujte přední sklo a ostatní okna, jestli nemají praskliny. Z malé praskliny se často stane časem velká. Zkontrolujte i sklo v hlavních světlometech, případně v předních mlhových světlometech.

Zkontrolujte číslo podvozku a motoru, jestli souhlasí s technickým průkazem. Datum výroby se dá odvodit od čísla na rámu levých předních dveří.

Prohlédněte si auto ze vzdálenosti několika metrů. Pozornost věnujte odchylkám v odstínech barvy. Potom to zkontrolujte zblízka. Auta novější 6 roků by neměly být přestříkané bez závažného důvodu. Nové nástřiky poznáte porovnáním různého zbarvení jednotlivých částí karosérie, případně jestli barva nezakrývá škvíry okolo klik, nárazníků, zrcadel a na místech, kde by se tovární nástřik neměl objevit. Některé nové nátěry je možné odhalit jen těžko, pozorně si prohlédněte celé auto. Když zjistíte, že dveře nebo kapota jsou přestříkané, není to důvod na paniku. Nehody se běžně stávají. A když najdete stříkané místa na různých místech auta, je zřejmé, že auto mělo vážnější nehodu. Když najdete stopy po stříkání na čele, svědčící o naražení auta zepředu , je asi lepší poohlídnout se po jiném autě. Citroëny mají přední náhon a čelní srážka může vážně poškodit více částí uchycení přední nápravy a tím vážně narušit geometrii přední nápravy a zhoršit celkové jízdní vlastnosti auta.

Jedna další pomůcka: Mezi černou plastovou mříží vpředu a chladičem je příčný panel, natřený barvou, na kterém je uchycený zámek kapoty. Při výrobě na něj nalepili nálepky, upozorňující ve více jazycích na doporučené množství všech kapalin. Když tyto nálepky chybějí, je možné, že předek auta byl opravovaný a přestříkaný. Když jste na pochybách, zeptejte se zkušeného mechanika, jestli byly opravy provedené v pořádku.

Dobrá metoda zjištění, jestli minulý majitel netají "bouračku", je kontrola roku výroby na všech oknech. Rok jejich výroby by měl +/- jeden rok souhlasit s rokem výroby auta. Pokud je např. rok výroby skel 90 anebo 91 (značeni .....0, .....1) mimo čelního okna a okna na straně řidiče, kde je .....4, s velkou pravděpodobností bylo auto v minulosti bourané.

Citroën BX není vůbec náchylný k rezavění a ani u starších typů by se neměla rez vyskytovat, jestli byly všechny opravy provedené řádně a auto bylo průběžně ošetřované. Překontrolujte karosérii, především spodní část předních blatníků, spodek dveří, celou spodní část karosérie. Některé auta mají problém s horním pantem předních dveří a s oblastí okolo něho. Zkontrolujte taky přední a zadní blatník a podběhy. Výfukové potrubí časem zrezaví, je to normální, výměna některých jeho částí by neměla být velmi nákladná.

Zkontrolujte, jestli různé části karosérie jsou symetrické: nárazníky, blatníky, světlomety by měly lícovat na obou stranách. Když vybíráte ojeté auto mezi více BX-ech, porovnejte je mezi sebou. Nárazníky nejsou přišroubované šrouby po celém obvodě, v rozích jsou uchycené plastovými svorkami. Malá vůle je akceptovatelná, ale volný nárazník varuje před budoucí nehodou.

Dále se podívejte, jestli dveře a okna těsně přiléhají a dají se lehko otevřít a zavřít. Nerovnoměrně přiléhávající dveře můžou signalizovat rez, zanedbávání anebo i kolizi v minulosti. Otevřete dveře řidiče a zkuste je nazvednout, jestli panty drží pevně. Hlavně vrchní pant předních dveří je známý náchylností k poruchám. Zkontrolujte gumové těsnění okolo celých dveří.

Nahlédněte dovnitř auta. Hledejte znaky opotřebování nebo poškození, ale pravděpodobně nic neodhalíte. Obvykle se radí podívat na spojkový a brzdový pedál, ale jejich gumové chrániče se dají lehko vyměnit. Podívejte se pod rohožky a pod čalounění sedadel, zkontrolujte čalounění a porovnejte tvar sedadla na obou stranách. Sedadlo řidiče může být trochu více opotřebované, než ostatní sedadla. Ubezpečte se, že sedadlo je pohodlné a že vyhovuje vašim požadavkům. Musí se posouvat dopředu a dozadu lehko, ale ne samovolně. Zkontrolujte a zapněte bezpečnostní pásy a ubezpečte se, že jsou pohodlné a přiléhavé.

Otevřete palubní skříňku a nahlédněte do manuálu uživatele, případně zkontrolujte historii oprav. Dejte si na čas, porovnejte datumy oprav s údajem tachometru. Zkontrolujte, co bylo udělané a co doporučované. Zkontrolujte, jestli byl pravidelně měněný olej. Moje zkušenosti však hovoří, že s pravděpodobností blížící se jistotě uvedené údaje nezjistíte :-)

Zkontrolujte svorky baterie, jestli jsou čisté. Zkontrolujte množství oleje v motoru. Olej s bílým zákalem, mléčného vzhledu, anebo s bílými bublinkami může být příznakem závažné mechanické poruchy v motoru. Zkontrolujte množství kapaliny v chladiči, kapalina by neměla mít rezavou barvu. Zkontrolujte kapky a skvrny pod autem, na spodní časti motoru, okolo manžet a krytů. U modelů před rokem 1985 často kapal olej z motoru i z převodovky. Modely před rokem 1986 ztrácely i chladící kapalinu.

Zkontrolujte i opotřebení klíče zapalování. Nastartujte auto. Zkontrolujte hned palubní desku. Kontrolka dobíjení a hladiny oleje by měla zhasnout hned. Když má auto ABS, kontrolka by měla zhasnout, aby oznámila, že je všechno v pořádku. Rovněž jestli pracují ostatní kontrolky činnosti motoru. Seďte v autě chvilku, než se motor zahřeje. Teď zkuste klakson, směrovky, světla, stěrače a elektrické příslušenství. Puste rádio a poslechněte si, jak hrají reproduktory. Zkuste topení a větrák, a když je, tak i klimatizaci. Před zahájením zkušební jízdy vše povypínejte, aby vás nic nerušilo.

S motorem ve volnoběžných otáčkách vyzkoušejte nastavení různých výšek auta. Mělo by se zvedat a klesat bez skřípání, vrzání, plynule bez trhání. Než začnete testovat stav hydraulického systému, podrobně se seznamte funkcemi hydrauliky v části rubriky / technická data / hydraulika. Zkontrolujte hlavní kouli, která se nachází za chladičem, jestli okolo ní neuniká kapalina. Tlakové čerpadlo se spouští obvykle v minutových intervalech, často však o hodně častěji. Čas spínání čerpadla měřte když v autě nikdo nesedí a motor běží na volnoběh. Starší auta mají o dost kratší interval spínaní čerpadla (5 až 10 sekund). I když to signalizuje opotřebování některých částí systému, auto může ještě dlouho dobře sloužit, většinou s minimem oprav. Extrémní časté spínaní s periodou 1 až 2 sekundy signalizuje s největší pravděpodobností vadu hlavní koule anebo jinou vážnou poruchu.

...............výňatek z článku "diagnostické triky u hydrauliky"

1. Nastartujte motor, přesvědčte se, že manuální páka světlé výšky je v běžné jízdní poloze, vystupte z auta a počkejte několik sekund, dokud se neustálí tlak v hydraulickém systému.

2. Přejděte k přední části vozidla. Opřete se do kapoty v jejím středu. Auto musí už při slabém zatlačení měkce reagovat. Při silnějším zatlačení musí auto hluboko a měkce klesnout a pomalu vystoupit nahoru. Pohyb přitom musí být na obou stranách stejný. Pokud na jedné straně auto pruží tvrdší a rychleji odskakuje nahoru, pravděpodobně je na té straně vadná hydraulická koule. Pokud auto tvrdě pruží na celé přední straně, jedná se o poruchu buď obou koulí, anebo o jinou závadu.

3. Opřete se celou váhou o přední část vozidla a držte.. Auto poklesne a po několika sekundách se vrátí do původní polohy. Když teď auto pustíte, pomalu se zvedne a po několika sekundách se opět vrátí do původní polohy.

4. Zopakujte postup z bodů 2 a 3 i v zadní časti vozidla.

5. Zaposlouchejte se do chodu motoru. Raz za čas by se měl ozvat typický zvuk tlakového čerpadla jako mírné zabzučení. Perioda spouštění čerpadla závisí od stavu hlavní tlakové koule, ale i celého hydraulického systému jako i typu vozidla (počet koulí). Při poruše hlavní tlakové koule se zabzučení ozývá často, případně zní nepřetržitě, jako bezprostředně po startu vozidla. Za hranici se považuje interval spínaní čerpadla okolo 13 sekund. Jestli je interval kratší, je potřeba hlavní kouli bezpodmínečně doplnit anebo vyměnit! Podcenění uvedené závady může vést ke zničení více dalších (a dražších!) složek hydraulického systému (čerpadlo, tlumiče).

6. Přepněte auto do nejvyšší servisní polohy. Otevřete vyrovnávací nádržku a pozorujte hladinu hydraulické kapaliny. Jestli po ustálení v nejvyšší poloze je prázdná nádržka, doplňte kapalinu podle rysky. Pokles hladiny kapaliny se nemusí hned projevit negativním chováním vozidla. Může ho signalizovat například problikávání kontrolky stavu hydraulického systému při prudším zatáčení u zatíženého auta. Signálem poklesu hladiny kapaliny může být i rychlejší padání vozidla z horní servisní polohy, případně padání se děje skokem a je doprovázené syčením v důsledku zavzdušnění hydraulického systému. Množství hydraulické kapaliny kontrolujte vždy v nejvyšší servisní poloze!

7. Stav hlavní tlakové koule můžete prověřit i tak, že po vystoupení z auta a po ustálení tlaku v běžné provozní poloze vypněte zapalování. Chvilku počkejte a potom, bez nastoupení do auta, přepněte páku výškového nastavení do terénní polohy. V hlavní tlakové kouli musí být dostatek tlaku, aby vyzdvihlo vozidlo do požadované polohy (anebo skoro, zdvihnutí vozidla musí být viditelné)!

8. Pro vadný hlavní zásobník tlaku je symptomatické velmi krátké zavrčení tlakového čerpadla, případně jej ani neslyšíte, jen slabé cvakání tlakového regulátoru s periodou řádově několika sekund. Je to způsobené tím, že pokud při dobrém hlavním zásobníku tlaku je potřeba do systému natlačit několik stovek ccm vysokotlaké kapaliny, u vadného zásobníku se nepřečerpává skoro žádná kapalina, jen se zvyšuje její tlak (kapalina, na rozdíl od plynu, není stlačitelná - fyzika 8. ročníku základní školy). Tento stav je velmi nebezpečný a může způsobit závady, u kterých cena v porovnání s náklady na výměnu hlavní koule je neporovnatelně vyšší! Poslouchání chodu tlakového čerpadla je proto dobrou pomůckou pro určení, jestli je závada v hlavním tlakovém zásobníku, anebo přichází ke ztrátě tlaku ze systému na jiném místě, když metoda popsaná v bodě 7 signalizuje poruchu.
konec výňatku.................

Zkontrolujte spojku. Neměla by mít žádnou vůli, na stlačení pedálu by měla reagovat měkce. Stlačte a uvolněte ji několikrát za sebou s motorem běžícím na volnoběh bez zařazené rychlosti a poslouchejte, jaké zvuky vydává. Jestli se sníží rychlost otáček při vypnutí spojky, může být opotřebovaná převodovka a asi je lepší auto nebrat. Zařaďte třetí rychlostní stupeň, naplno zatáhněte ruční brzdu, vytočte motor na 3000 až 3500 ot/min a rychle povolte spojku. Pro jistotu dejte pozor, aby nikdo nestál před autem. Jestli motor náhle zastaví, je všechno OK. Jestli běží dál, spojka prokluzuje. Jestli se auto pohne, je ruční brzda slabá.

Teď udělejte zkušební jízdu, poslouchejte hrčení, vrzání a šum větru se zavřenými okny, jako i zvuk motoru. Neobvyklé zvuky opět můžou být signálem větší závady. Kontrolujte tlak oleje a ukazovatel teploty chladící směsi anebo výstražné kontrolky po dobu zkušební jízdy.

Při jízdě na nerovném povrchu sledujte neobvyklé vibrace, zvuky a zápachy. Několikrát zastavte a nastartujte, různou, ale bezpečnou rychlostí zkuste jízdu i na rovné cestě. Auto musí akcelerovat plynule a brzdit musí bez trhání, vibrací a tahání bokem. Když šlápnete více na brzdový pedál, musí být tuhý a ne poddajný. Jestli jste dosud nejezdili na Citroënu s hydraulickým systémem, buďte opatrný. Tyto auta mají vynikající brzdy, ale něco mají jiné, než ostatní auta: je to takzvaný nulový zdvih brzdového pedálu. Ne pohyb pedálu, ale tlak na něj řídí akci brzd. Pro nezasvěceného to může znamenat na první pohled ostré brždění. Pozorujte dále, jak auto sedí na cestě při rychlosti 100 až 120 km/h, kývaní anebo tahání na jednu stranu je zlým znakem. Oproti jiným autům Citroën BX sedí na cestě jako přikovaný.

Stlačte a uvolněte plynový pedál několikrát za sebou a v zpětném zrcátku pozorujte, jestli jde dým z výfuku, případně jakou má barvu. Zapojte do činnosti i svůj nos, výfukový dým opotřebovaného motoru má typický zápach spáleného oleje. Jestli ten zápach neznáte, přičichněte si k Škodě 100,105 a pod.

Zkuste zatáčení při různých rychlostech. Nepřiměřeně velké kývání anebo tuhost může znamenat závadu v pružení. Otočte řízení z jedné krajní polohy do druhé. Jestli je auto vybavené posilovačem řízení, musí být otáčení volantu hladké a bez anebo se slabým bzučením. Opět poslouchejte, jestli se neozve podezřelé vrzání a skřípání. Řízení musí být pevné, ale ne tuhé.

Požádejte někoho, aby se postavil za auto a pomalu se rozjeďte. Jestli se zadní kola naklání na stranu, může být závada v zadní nápravě, anebo v podvozku. Opotřebování kuželových ložisek zadní nápravy způsobuje "čaplé" postavení kol - vrch do středu, spodek ven.

Na tachometru si všimněte následující možné chyby: bílé čáry mezi čísly které nelícují v jedné linii, anebo vibrace na číselníku 100 m (1/10 míle).

Když skončíte zkušební jízdu, nechejte motor běžet na volnoběh a zkuste, jestli se nadměrně nepřehřívají kola od brzd. Podívejte se pod kapotu, jestli se neobjevil nový únik oleje anebo chladící směsi.

Jestli máte dojem, že by jsem měl něco přidat, napište mi.